Červenec 2009

Bezmocný rybář

24. července 2009 v 11:27 | Uďa |  MoJe BáSnIčKy
Rybáří sítě jsou prázdné...
ryby v nich nejsou žádné.
Všude kolem je tma a vlhko,
už dávno zašlo slunko.
On ale stále sedí tu...u vody,
snaží se něco ulovit.
Hladina se ani nehne,
hlava rybáři k srdci slehne.
Tak moc by si přál něco ulovit,
najíst se rodině své umožnit.
Už týden nic nejedli,
jen vodu sladkou z rybníku pozřeli...
Rybář má vůli pevnou,
snaží se neusnout.
Přál by si udělat dětem a ženě radost,
pro jídlo má každý slabost...
Všichni se podělí,
jídlo zpolykají.
Smůla však drží se tohoto muže,
ať se snaží a je ticho jak může.
Ryba se na háček nezachytí,
děti v chalupě postupně umírají...
Ach..naříká bezmocný muž,
snězte mne,
tady máte nůž.
To ale nikdo nedokáže,
a tak každičký den jakmile vstane,
k rybníku sedne.
Nikdy však nic neuloví,
jako by tento rybník byl zakletý.
Krutý a zlý,
prostě nemilosrdný...
Takový je život a vše,
plné sítě vídá jen ve snech.
Postupem času celá rodina hladem zemřela,
rybáře do myšlenek nad sebe samou zavřela.
,,Jsem k ničemu,
zabil jsem celou svou rodinu...''
A tak jednoho dne,
místo aby k rybníku zasedl,
s hlavou vztyčenou se rozeběhl,
šel až tam,
kam nedosáhl
a nikdy ho už nikdo nevytáhl....