Březen 2009

Milionář z chatrče

10. března 2009 v 19:25 | Uďa |  FiLmY,sErIáLy...


Tak dneska jsem byla zase v kině...:)...Je až zarážející,že v poslední době mám takový štěstí na tak skvělý filmy.Platí tu to samý jako u Stmnívání,kdo neví,na co do kina,vřele doporučuju tento film.A jestli patříte k fanouškům dramat jako já,tak to mám to přímo nařizuju!Tenhle film stojí za zamyšlení a za shlédnutí.

(více=celý článek)



Smutek

1. března 2009 v 18:14 | Uďa |  MoJe BáSnIčKy

Něco cítím,
je to smutek..
ten,
co se mě drží a nikdy neutek.

Neustále myslím,
bolest v sobě šířím.
Šířím jí tak,
jak velká voda,
je to rychlý a spát mi to nedá.

Smutek,
o kterém nevím proč je,
kde vznikl a proč zadržel zrovna mne?

Moje duše je zničená,
jde do ní vidět skrz na skrz,
tak moc je děravá...

Bolí mě uvnitř,
bolí mě všude,
avšak stále nevím,
proč to tak je.

Přemýšlím nad smutkem samotným,
kolik ho asi musí mít námořník?

Plaví se na vodě,
kolik on musel mít hoře?
Že doma zanechal prázdné lože?

Ženu a děti zanechal tam,
na cestu dalekou se hnal.

Co lidé vytrpí,
rodiče kterým navěky
dítě jejich jediný,
ulehne,
a už se nevzbudí?

Kolik bolesti zažili?
Kdy a jestli vůbec se z oný smrti vzbudili?

Byla povodeň,
domy zatopila lidem....
Nikdy se tam nevrátí,
věci jim pramen vody odnáší.
Vzpomínky na dětství,
fotky
a všelijaké různé cetky.

Jak se smíří s tímto osudem?
Budou se moct ještě někdy bavit s Bohem?
Budou mu věřit,
nebo radši skočí do tý vody?

Manželé jsou spolu šťastní,
jsou však velmi mladí...
Za pár let ženu muž omrzí,
dítě s jiným se jí nechtíc narodí.

Co ale manžel ženy?
Jak moc ho to raní?

Dívka slaví narozeniny,
nedostane však žádné dary...

Proč na ní všichni zapomněli?
Proč jí ani holý polibek nevěnovali?

Vánoce jsou krásný svátky,
ale ne,když jste sami.
Jsou to svátky pohody,
žádné námahy..
Jsou to svátky,
kdy jsou všichni spolu,
ale co když někdo přece jenom
zůstal sám,
bez nikoho?

Člověk přišel o domov,
spí pod mostem,
jídla nemá dost.
Lidé kolem chodí,
do klobouku mu ani halíř nehodí...

Co je to za lidi?
Proč nevezme někdo staříka domů ze zimy?

Tolik různých smutků existuje,
žádný z nich se k tomu mému ani trochu nepřibližuje...

Neumím ho pojmenovat,
umím ho jen popsat.

Je to pocit zvláštní,
uvnitř vás to pálí.
Tahá vás to k zemi,
slzy máte na kraji...
Cítíte úzkost a strach,
nepěkný vytváří to pach...
Chtěli byste spát,
s nikým se nebavit a jen tak stát.
Nechcete jíst,
nechcete vůbec nic...